Stručné informace o Ukrajině v kostce

Vlajka Ukrajiny značí modré nebe a nekonečné žitné pole...

Co je Ukrajina?

Oficiálně Republika Ukrajina (Ukrajinska respublika) je od r. 1991 republika s jednokomorovým parlamentem (volby 22. 12. 1999, volen na 4 roky), ústavou z roku 1978, doplněnou v r. 1995.

Kdo vládne?

Prezidentem byl 19. 7. 1994 na pět let zvolen Leonid Danilovič Kučma (* 1938), po skončení své pětileté vlády byl koncem roku 1999 díky využití státních prostředků k prospěchu své kampaně zvolen opět. Předseda vlády je od 22. 12. 1999 Viktor Juščenko; 1. náměstkem předsedy byl 30.12.1999 zvolen Jurij Jechanurov. Bývalý premiér Pavel Lazarenko byl obžalován z fin. machinací. V USA, kde žádal o polit. azyl si koupil vilu za 5 milionů USD. U vlády jsou KPU (Kom. str. Ukrajiny) a Nezávislí.

Jak je Ukrajina velká?

Přesně 603 700 kilometrů čtverečních. Světové pořadí - 43. místo. Je velká asi jako Středoafrická republika nebo Madagaskar.

  • Její poloha je 44 st. - 52 st. severní šířky a 22 st. - 40 st. východní délky.
  • Zemědělská půda zabírá 53, 9 %, lesy 15,9 %, pastviny 10,7 % a ostatní 19,5 %.
  • Nejvyšší bod - 2061 m. n. m. - vrchol hory Hoverly, nejnižší bod - 0 m. n. m. - Černé moře.
  • Délka pozemní hranice je 4558 km a délka pobřežní hranice je 1782 km, sousedí s Běloruskem, Maďarskem, Moldávií, Polskem, Rumunskem, Ruskem a Slovenskem.

Kolik tam žije lidí?

V roce 2000 by to mělo být 53, 4 miliónů lidí. Světové pořadí - 23. místo. Roční přírůstek (od r. 1992) činí 0,4 %.

  • Hustota zalidnění je 88,4 lidí na kilometr čtvereční.
  • Národnostní složení: Ukrajinci 72,7 %, Rusové 22,1 %, Bělorusové 0,9 %, Rumuni 0,6 %, Poláci 0,4 % a ostatní 3,3 %.
  • Náboženská příslušnost: Ukrajinská pravoslavná církev, menšiny římských a řeckých katolíků, uniaté (vých. katolická církev uznávající papež. svrchovanost, ale zachovávající si východní obřady), židé (asi 500 tis.), protestanti.
  • Hlavní město Kyjev (2 622 000).
  • Užívané jazyky: Úředním jazykem je ukrajinština, dále ruština, běloruština, jidiš, rumunština, němčina, polština aj.
  • Věková struktura: 0 - 14 r.: 21 %, 15 - 60 r.: 59,4 %, nad 60 r.: 19,4 %
  • Střední délka života: muži - 62 r./ Svět: 64 r., ženy 73 r./ Svět: 68 r.

A hospodářství na Ukrajině?

Tržní reformy, zahájené v r. 1994 pokračují jen velmi zvolna. Rozšířen je směnný obchod. Dluhy na daních dosáhly r. 1998 více než 7 mld. UAH. Na podporu reformního programu poskytl IMF 4. 9. 1998 úvěr ve výši 2,2 mld. USD a SB 900 mil. USD na restrukturalizaci zemědělství, těžby a finančního sektoru.

  • HDP činí 108, 5 mld. USD, na jednoho obyvatele připadne 1 200 USD.
  • Míra inflace byla v r. 1997 16,2 % a míra nezaměstnanosti v r. 1998 2,3 % (neoficiálně kolem 30 %).
  • Tvorba HDP: průmysl - 41 %, zemědělství 18 %, služby 42 %.
  • Vývoz: minerál. látky - 52,4 %, staveb. výrobky 13,3 %, chemic. výrobky 5,4 %. Vyváží se do Ruska, Číny a Běloruska.
  • Dovoz: nešlechtěné kovy - 11,9 %, staveb. stroje - 9,8 %, potraviny - 9,8 %. Dováží se z Ruska (46,6 %), Turkmenistánu, Německa a Polska.
  • Orientační ceny potravin: chléb - 1 UAH, Rama, sušenky, čokolády a jiné potraviny původem ze Slovenska či Čech - naše cena + 30 %, ovoce a zelenina - naše ceny, jídlo (guláš) v restauraci - 4 UAH, 0,5 l vodky - 8 UAH, pivo - 2 UAH.

Životní prostředí?

Doněcká, Dněpropetrovská a Luganská průmyslová oblast, která tvoří 14% rozlohy země, patřily v polovině 90. let k nejsilněji znečištěným oblastem v Evropě. Polovina odpadních vod byla čištěna zcela nedostatečně, nebo vůbec. U Oděsy dosáhlo znečištění vody ropou počátkem 90. let padesátinásobku přípustné hodnoty. V zemi ze nedostatečně hospodaří s odpady, chybí finance na základní hygienické potřeby a životní prostředí je až na posledním místě.

  • V důsledku jaderné katastrofy černobylské atomové elektrárny 24. 4. 1986, nacházející se 130 km od Kyjeva a 20 km od města stejného jména, muselo být 10 % celkové rozlohy země otestováno jako silně radioaktivní. Počet obětí nebyl nikdy oficiálně zveřejněn. Pohybuje se ale řádově v desítkách tisících obětí v důsledku ozáření. Radioaktivní mrak se přesouval přes Skandinávii až k Velké Británii. Rozvoj jaderné energetiky byl po havárii zastaven. Do roku 1998 však byly v Černobylu spuštěny už dva reaktory. Černobylská katastrofa byla nejvážnější jadernou kolizí v dějinách Země vůbec. Po krátké zastávce am. prez. Clintona v Kijevě slíbil Kučma, že poslední čtvrtý černobylský reaktor ukončí svůj provoz 15. prosince 2000. Bude to však uprostřed zimy, obyvatelstvo má obavy z nedostatku el. proudu. Z Černobylské jaderné elektrárny se stane sklad vyhořelého paliva. USA slíbilo Ukrajině "přispět" 1,2 mld. dolary na dostavění reaktorů v elektr. Rovno a Chmelnickij. Jaderná energie představuje 45% veškeré energie vyrobené na Ukrajině vůbec. Odstavení Černobylu je ale stále nejistější s blížícím se koncem Clintonovy vlády.

Nějaká stručná historie Ukrajiny?

Může být. Ve starověku zasahovaly ukrajinské území výboje Skytů a Sarmatů. Černomořské pobřeží bylo kolonizováno Řeky. V 5. stol. př. n. l. vznikla na pobřeží Azovského moře Bosporská říše, přetrvala téměř 9 století. Od přelomu letopočtu až do novověku bylo území dnešní Ukrajiny (podobně jako Ruska) oblastí, kterou putovaly kočovné kmeny ze stepí do Evropy (Hunové, Maďaři, Avaři, Bulhaři atd.). Ve stepích mezi Dněstrem a Dněprem se patrně konstituovali i Slované, kteří od 6. století osídlili většinu východní a část střední Evropy. Sjednocením východoslovanských kmenů vznikl v druhé pol. 9. stol. první slov. útvar na území dnešní Ukrajiny: Kyjevská Rus. Ve 13. stol. se velké části země zmocnili Mongolové. Po rozpadu Zlaté hordy byla země rozdělena mezi Litvu, Polsko, Uhry, Moskevské knížectví, jih ovládala Osmanská Říše. Roku 1654 byla Perejaslavskou radou přijata dohoda o sjednocení Ukrajiny s Ruskou. Realizována byla roku 1667 připojením levobřežní Ukrajiny a v letech 1793 - 1795 připojením Ukrajiny pravobřežní (v souvislosti s druhým a třetím dělením Polska). Současně probíhala v 18. stol. postupná likvidace turecké moci při černomořském pobřeží. Původní autonomie Ukrajiny byla v Rusku zcela eliminována a země byla přeměněna v běžné gubernie. Státní existence byla nakrátko obnovena po ruské revoluci a konci 1. svět. války na střední a východní Ukrajině. V občanské válce 1918 - 1920 byli ukr. nacionalisté poraženi, po rusko-polské válce 1920 - 1921 byly záp. části Ukrajiny připojeny k Polsku. R. 1922 se Ukrajinská SSR stala jednou z ustavujících republik SSSR. Za 2. svět. války byla Ukrajina okupována Německem. Po r. 1945 byly k Ukrajině připojeny části záp. Ukrajiny, Podkarpatská Rus (na úkor Československa), roku 1954 pak administrativně na pokyn Chruščova i Krym (u příležitosti 300 let sjednocení Ukrajiny s Ruskem). V r. 1986 došlo k jader. katastrofě v Černobylu, jejíž následky pociťuje Ukrajina dodnes. V souvislosti s rozkladem SSSR vyhlásila Ukrajina roku 1991 samostatnost. Zakládající člen SNS z prosince 1991. Nový stát se potýká s hospodářským propadem. Ukrajina se zřekla jaderných zbraní, které zdědila po bývalém SSSR a jedná s Ruskem o majetkovém rozdělení.