JARNÍ SNĚNÍ
MONA
<monax@centrum.cz>
29.3.2001

Tělo mé svíjí se v bolestech z únavy.
K smrti vyděšeno.....
Ať jsi zdráv či bolavý, duše zpívá si Klezmet či Requiem
A kostičky Tvé pospolu ulehnou do trávy.
Obloha jasná, jen tu a tam mráček...
Jen stěží to zažijem.
Však pro ten pocit a svůdnou chuť myšlenek
Roztrousíš vzpomínky na hrstku svých milenek.
Tu kostičky Tvé spolu s jejími ulehnou do trávy.
A v bolestech slasti umřou z té únavy.


Dr. Halifax: Kdybych se na tím zamyslel, zblbnu. Nemohu, páč v tomto případě neposloužím objektivností.
ing. Fox: Dobrý - sice vůbec nemám ponětí o čem to je, ale pěkný. Dokonce krátký, takže si to někdo i přečte.