MATURITNÍ VEČÍREK
EJČ
<ejcci@post.cz>
1.2.2001


Konečně skončilo období předstírání. Už nemusíme před rodiči ani před sebou samým předstírat hodiny strávené učením maturitních otázek. Už nemusíme podřimovat na lavici ani pokoutně jíst svačiny. A to jedině proto, že jsme se stali maturanty. Naším cílem, ale nebylo udělat maturitu, leč to pořádně oslavit na maturitním večírku. Hlavním problémem asi bylo, kde se ta slavná událost bude konat. Názory typu: "Hlavní nádraží, tam je to nejlevnější" jsme bohužel museli opustit, neboť ne každý byl očkován proti pohlavním chorobám, které na onom místě dozajista létají vzduchem. U Rysa ani U Rosomáka se večírek také nemohl konat, protože bychom po skončení oslavy byli na očích celé Praze. Nakonec padla za vděk hospoda v Doubku, kterou jsme ctili svou návštěvou již nesčetněkrát.
Začátek večírku byl v 19.00 a už v 20.00 se začali trousit první příchozí. Okolo desáté se vlivem alkoholu atmosféra uvolnila a někteří jedinci se konečně projevili v tom pravém světle. Začalo to tím, že Gastaně začal opět hledat jízdní řád rolby, (který přestal hledat někdy v septimě na horách), a neustále se divil, proč nejezdí rolby včas. Měsíc se rozpovídal o své nové bouračce a jak se při tom seznámil s moc fajn automechaničkou, takže teď bude mít opravy auta se slevou. Linda s Holdou se vydrželi 2 hodiny nehádat, ale jen díky tomu, že se za tu dobu ani jednou neviděli. Linda se pouštěla do vášnivých debat v dívčím hloučku o francouzských počítačových hrách a Holda si rozpustil vlasy, v křečí se zmítal u hifi věže v metaláckém koutku a děsil kolemjdoucí.
Na druhém konci hospody střídavě pil a spal na stole Kolouch a pozornému oku neušla ani vedle spící silueta našeho bývalého spolužáka Dědka. Okolo deváté přišla Maruška a Zuzka (jak jinak pozdě) a Tomáš prohlásil něco o tom, že venku asi zase prší. I naši profesoři začali pod nátlakem alkoholu a hudby pomalu rozvazovat. U pinpongového stolu bylo najednou rušno. Profesor Bednář sehrál velmi interesantní zápas s profesorkou Zarachovskou, která ač osobě tvrdí, že je sportovec na baterky, držela s prof. Bednářem krok. Zápas ovšem zůstal nedokončen neboť Basík při mocném zívnutí spolkl míček a jiný už nebyl. Zklamáni, leč sportovně vyžiti, se profesoři odebrali ke svému stolku a pokračovali ve filozofování…
V druhém sále to začalo žít vlastním životem. Jediný muzikant exhibicionista (když nepočítám Zebův pozoun, se kterým exhiboval vždycky před němčinou), Jenda, se v podnapilém stavu, vyškrábal na pódium se svým flašinetem, ale co to povídám, se svou elektrickou kytarou a v zápalu boje začal hrát country. V tu chvíli se sál vylidnil, až na jednu fanynku, která neváhala a do rytmu hudby se vlnila. Máša se Zebem chvilku kuli pikle, ale pak zvítězil ženský rozum a Danielka si Zebiho odtáhla bůh ví kam. Máša na tuto nezvyklou akci reagoval jen tím, že si prohrábl háro a šel se chytit nejbližšího okna.
Dívčí hlouček se nám zatím ztenčil, protože ho opustila Alenka, která se zrádně poddala alkoholu a teď někde spí. Zuzka je ve vedlejším sále, a tak jsme stočili téma na to, jak se nám ten večírek vydařil. Další hlouček tvoří zapřísáhlí zemědělci. Martin, Michalda a Pupek pečlivě probírají orbu, setí a pěstování rostlin, že se nenechají jen tak něčím vyrušit. Ale přece se to někomu podařilo, Marušce ! Celý sál zatajil dech, když si Maruška svlékala svůj žlutý svetr…. Ano! Nezklamala nás ! Měla žluté tričko! To, které se jí tak dobře hodní k jejím žlutým ponožkám, botám, kalhotám,batohu, hodinkám, náušnicím a po nemoci i k očím. Byl zde i náš známí chovanec kutnohorského ústavu Mája, který chvílemi pomáhal Holdovi strašit a chvílemi úzkostlivě svíral hasící přístroj. V dalším odlehlém koutku spřádal Michal plány na další ze svých vražd. Jeho povaha masového vraha se nezapře.
Holda pustil další CD a v tom vyskočila Bruny celá omámená začala přecvičovat aerobik. Přidala se k ní jenom Maruška, která pila celou dobu jen rajčatový džus a byla z těch chemikálií pěkně zblblá. Když ovšem zjistila, že Brůňa už zase sedí u stolu, odběhla s koleny vysoko zdviženými vedle do sálu podpořit Zuzku, která neúnavně holdovala country. Už hodnou chvíli okupoval Fanouš místo na vysoké židličce u baru. S barmanem probíral včerejší zápas Sparta x Slavia a vehementně se věnoval apivatizaci = seznámení organismu s místním pivem. U baru spolu s Fanoušem stála i Fernet Lady Simona, která své druhé jméno nenechala zahanbit. Čas od času se sálem mihl i Kubajz, ale tak splýval s okolím, že se pro nás stal jen těžko postřehnutelným.
Brzo ráno společnost již notně prořídla. Většina maturantů se válela nad i pod stoly a i židlemi nikdo nepohrdl. Snad nejvíc nepohodlně si ustlal Máša, po tom co ho většina opilců poslala do… - kadeřnického salónu. Máša totiž ležel na dámských toaletách a hlavu si opíral o mísu. Dle otlaku na levé tváři, kterým se ráno hrdě prokazoval, to nebylo pohodlné spaní. Okolo čtvrté hodiny ranní to i skalní příznivci piva rozpustili a odebrali se na svá dřevěná lože.
Nic světoborného se tedy nestalo, proběhl takový normální maturitní večírek.

Paní profesorko jsem zásadně proti čtení této věci na veřejnosti, neboť z mého kapesného nejsem schopna hradit si osobního strážce nebo lůžko na plastické chirurgii.
Děkuji.


Dr. Halifax: Je to dobrý, ale radši už nepokračuj.
ing. Fox: Tady není žádná paní profesorka - jenom já a ŠÉF! Hele, holčičko, je to hezký, ale... TY CHYBY!!! Tolik zdvojených mezer v tak krátkým textu jsem v životě neviděl. Taky jsi udělala asi 15 odstavců - to jsem prostě musel zredukovat na osmičku. No a obsahově - hraju tam příliš malou roli. Takže máš do příště co napravovat, jo?